1.10.2019, ToSiPiš.cz: HOMEInformační službyFoglaring

Mýtus zvaný Stínadla

Pan Filip Tesař nám poslal zajímavý příspěvek ke knize Mýtus zvaný Stínadla:

Vážení,

bylo by možné vaším prostřednictvím předat autoru knihy „Mýtus zvaný Stínadla“, panu Miloši Dvorskému, informace, které se týkají jedné pasáže v textu knihy? Nejde o nic světoborného, ale o zajímavý detail doplňující jednu vsuvku v knize.

Na straně 223 posledního vydání je uveden fejeton pana Karla Žítka, tehdejšího redaktora Svobodného slova. Cituji: „Nedávno totiž u zazvonil u našich domovních dveří asi dvanáctiletý kluk s jakýmsi odznakem v ruce. Tajemně mi sdělil, že je Vont a hledá ve zdejší zahradě strom ginkgo.“ Fejeton pak pokračuje tím, jak pan Žítek navedl chlapce na Kampu, kde v sousedství Maltézského náměstí jeden strom ginkgo roste.

Proč ale Vont hledal ginkgo zrovna v Praze na Pankráci? Inu, protože tu ty stromy skutečně rostou. Domovní dveře u pana Žítka byla pouze o trochu výše. O dvě čísla pod jeho domem jsou tzv. Novinářské domy, nejstarší činžák v ulici o třech vchodech, s domovními čísly Na Pankráci 103, 105 a 107. Kolem činžáku směrem od ulice Na Pankráci k ulici Sevřené je na pražské poměry docela rozsáhlá zahrada. Na ni navazuje velká parcela patřící k ulici Sevřené, na níž stály tři dřevěné montované pavilóny, ve kterých bývala umístěna nejprve základní (tedy pouze první tři ročníky, pokud vím) a posléze mateřská škola. Pan Žítek tam chodil od první do třetí třídy společně s některými dětmi z Novinářských domů. O stromech ginkgo ale nevěděl, možná proto, že rostou až na dolním konci, za číslem 103, zatímco pavilóny byly víceméně u čísla 107. Pan Žítek mi na můj dotaz odpověděl toto:

„Bydlel jsem a vyrostl v ulici Na Pankráci 111 nad Novinářskými domy a některé z jeho obyvatel jsem znal. O tom, že na zdejší zahradě rostou stromy gingo, jsem, bohužel, nevěděl. Jistě bych tam onoho Vontíka poslal. Na fejetonek tehdy reagovala jedna paní z Prahy 4, Doudovy ulice, snad číslo 15, s tím, že jí jeden vzrostlý strom gingo bourá plot.“

Pan Žítek mi současně dal svolení k tomu, abych tuto jeho informaci předal autoru panu Dvorskému k volnému použití.

Pan Žítek chodil do školy mj. s mou matkou, Janou Sedláčkovou. Stromy ginkgo sázela moje babička, Jiřina Sedláčková se svým manželem Květoslavem Františkem Sedláčkem, starým trampem a později také budovatelským spisovatelem (byl mimochodem jedním z autorů známého slabikáře z roku 1960, a je v něm autorem třeba známých vět o Emě, která má mísu ad. – dostal od odborných autorek zadání, jaké hlásky má cvičení obsahovat, příslušné věty pak vymýšlel a nahlas četl mé babičce v kuchyni, aby mu řekla svůj názor, ale to jen tak na okraj). Stromy ginkgo vysadili čtyři, ale dva byly tuším později pokáceny, aby uvolnili místo pro stavbu parkovacích míst. Bydlíval jsem v čísle 107, ale už tam dlouho nebydlím (ani v Praze), ale ty dva stromy by tam měly stále být. V roce 1989 tam stály určitě. Znamená to, že Vont, který je hledal, měl správnou informaci, nešel naslepo. A hledal také celkem přesně. Možná se doptával dům od domu, kde přesně je ona zahrada v ulici Na Pankráci. Možná se řídil radou pana Žítka a vydal se k Čertovce, možná přesto pokračoval v doptávání a správné místo našel. Kdo ví?

Se srdečným pozdravem,

Filip Tesař



›› Zpět

Nahoru